Jakub Pecha: V béčku jsem se vyhrál!

22. 10. 2017

Muži A

4 minuty čtení

Dříve hrál hokej, pak začal hrát na Vinohradech florbal a málokdo ví, že teď je to po nějakém čase jeho druhé působení v áčku. Jakub Pecha už letos nastřílel několik branek a stal se stabilním členem vinohradské sestavy.

Ty už jsi jednou pod Michalem Pazderou v A týmu působil. Můžeš na tohle období zavzpomínat?
„Pod Michalem jsem působil před 5 lety, kdy jsem ke konci své juniorské sezony dostal příležitost trénovat s áčkem. Následovala pozvánka na letní přípravu, kde jsem se svým juniorským spoluhráčem Gustou Ondrejčíkem plnil funkci ‚mlaďáka‘, což zahrnovalo dělání pití tehdejším hvězdám SKV jako byl Eduard Piňos, Jan Buchta nebo Jan Kapucián (usmívá se).“

Proč to tehdy úplně nevyšlo?
„V áčku jsem strávil pouze půlku sezony, poté jsem se domluvil s Michalem, že budu pokračovat v béčku. Já jsem tehdy zrovna přestal po nějakých 13 letech hrát hokej v Českých Budějovicích. Moje poslední juniorská sezona byla zároveň i moje první florbalová vůbec, tudíž jsem se v té chvíli chtěl florbalem pouze bavit a hrát, co nejvíce to šlo. Tenkrát jsem si ani tolik nevěřil, že bych mohl hrát 1. ligu. V Benfice jsem dostával více prostoru. A navíc tam vždy byl super kolektiv kolem trenéra Viktora Vondry, který mě jako nově příchozího skvěle přijal.“

Výkony v Benfice tě pak ale zpátky dostaly do áčka. Na čem si nejvíce zapracoval od té doby? Co myslíš?
„Osobně si myslím, že jsem získal zápasovou praxi a jak se říká: „vyhrál jsem se“. Většinu sezon v Benfice jsem hrál s Michalem Vlkem, takže jsem měl šanci sledovat nejproduktivnějšího hráče divize, jak střílí jeden gól za druhým, a naučit se jak a kam střílet. Nejvíc jsem musel zapracovat na střelbě v pohybu, protože z hokeje jsem byl zvyklý, že při střele už se nohy jenom vezou po ledě. Dále přepnout v hlavě hokejová pravidla na florbalová, pamatuju si jako by to bylo včera, kdy jsem při zápase na juniorech sklepával vysoký balon rukou (směje se). A stále pracuji na dlouholetém hokejovém zlozvyku, a to jsou tzv. žabky.“

Loni ses v A týmu ještě pouze zabydloval a zvykal si na jiný tréninkový režim. Jak hodnotíš loňskou sezonu?
„Byla taková nahoru dolů. Dokázali jsme porážet silné soupeře jako bylo Ústí nebo Česká Lípa, ale poté jsme prohráli s týmy ze spodní části tabulky. Nicméně za cíl jsme si před začátkem sezony dali play off a následný postup zpět do superligy, což se v sérii s Hattrickem nepovedlo splnit.“

Letos už máš na kontě slušný počet kanadských bodů. Co na to říkáš?
„Ano, momentálně se bodově celkem daří, ale to je zapříčiněno tím, že dostávám od Michala na hřišti spoustu prostoru a důvěru, díky které hraji ve velké pohodě. Nemůžu také zapomenout na svého spoluhráče Kapiho, se kterým si na hřišti velmi rozumím a on mě dokáže přihrávkami kdekoliv najít. Důležité je, aby se dařilo i v týmových statistikách, a ne pouze v individuálních.“

Instagram

SKV Florbal

Společně K Vítězství

Začali jsme v partě kamarádů a malé tělocvičně o pár metrech. Postupem času se z nás stal velký klub, hrající elitní soutěže - Superligu mužů a 1. ligu žen.
Přesto jsme si však zvládli uchovat to nejdůležitější - rodinnou atmosféru a unikátní duch SKV.

Naším domovem je sportovní areál Sokola Vinohrady v samém centru Prahy. Místo s nesmazatelnou historií. Jsme hrdí, že jako součást Sokola můžeme psát její další kapitoly.