Jak bys zhodnotil letní přípravu?
„Pro mě osobně to bylo období ve znamení vracejících se zranění. Kvůli tomu mám z přípravy smíšené pocity. Nicméně z obecného pohledu měla koncept a věřím tomu, že se v sezoně projeví.“
Jaké cíle jste si vytyčili pro nadcházející sezonu a čím byste se chtěli prezentovat?
„Cílem je odehrát co nejlíp každý zápas, do kterého nastoupíme. Jestli to bude stačit na přímý postup do play off nebo na nadstavbu po základní části, se uvidí. Naše hra by měla být efektivní, učelná, chytrá a sebevědomá. Věřím, že se při zápasech SKV diváci nudit nebudou.“
Kádr se opět o něco omladil, přišlo několik nových hráčů. Jaký máš ze současného týmu pocit?
„Díky za tuto otázku. Před jedním z našich přáteláků jsem se díval na soupisku našeho týmu a upřímně jsem byl rád, že jsem tam zahlédl tolik kluků, kteří nezažili ani Nagano (1998). Během přípravy se zapojilo několik nových i staronových tváří. Někteří odešli, byli odejiti a ti, co zůstali, mají nepochybně potenciál ukázat, že jsou tím pověstným svěžím větrem. Kombinace mladých kluků s hráči, co už mají něco odehráno, mi slibuje, že nás sezona může bavit jak na hřišti, tak mimo něj.“
V týmu je poměrně dost odchovanců SKV. Vnímáš, že je důležité mít v A týmu florbalisty, kteří prošli vinohradskou mládeží?
„Chce se mi říct haleluja. Dlouhodobě však nerozumím přístupu a motivaci některých našich kluků co hrají v juniorce nebo dorostu a mají velmi dobré předpoklady k tomu, aby hráli v A týmu. Samozřejmě, že je důležité pro A tým mít možnost čerpat z mládeže. Těch důvodů je mnoho. Jedním z nich je třeba aklimaitzace na prostředí, která je vám díky tomu, že v něm vyrůstáte, bližší. A neméně důležité je to i pro vedení a například finance oddílu. Pokud máte kvalitní mládež, ze které můžete těžit, tak nemusíte každoročně vynakládat nemalé finanční prostředky na posily (rok od roku se přestupové částky zvyšují), abyste se snažili elitní tým udržet konkurenceschopný. Tyto ušetřené finance pak můžete vynakládat na rozvoj oddílu směrem dovnitř (nové zázemí, propagace, profesionálové starající se o provoz oddílu a mnoho dalšího).
Může to také fungovat jako motivace pro další mladé hráče?
„Dovedu si představit, že to může být jeden z motivátorů pro mladé, proč na sobě pracovat, když vidí svěho předchůdce z kategorie, spoluhráče a kamaráda, jak přihrává a střílí goly v nejvyšší soutěži, ve které lze v České republice hrát. Tímto bych chtěl poděkovat svým současným spoluhráčům a odchovancům, jakými jsou Marek Paštika, Richard Kellenberger a Honza Pinkas, že jdou právě tím směrem a ukazují ostatním mladším cestu jak na to.“
Po Ondrovi Stuchlíkovi přebíráš kapitánskou pásku. Co to pro tebe znamená nosit ji na ruce a vést tým do zápasů v pozici lídra?
„Čistě z technického hlediska to pro mě znamená, že jsem prodlouženou rukou kluků na hřišti směrem k rozhodčím. Je to samozřejmě i vyjádření určitého názoru v týmu a tímto děkuji za projevenou důvěru. Já však věřím, že to není a v sezoně nebude o jednom člověku.“
V uplynulé sezoně nemohli diváci na tribuny. Těšíš se, že si konečně zahrajete před publikem?
„Konec konců, kvůli tomu to taky hrajeme ne? Jasně, že se těším. Ale nechci nic zakřiknout a předčasně se radovat.“