Pravou zkouškou víry (jako pouť do Mekky) byl pro Benfiku zápas o udržení prvního místa v soutěži. Soupeř, ač povětšinou pomalejší, (patrně ze všeho vepřového, které sní) se rozhodně řadí mezi nejlepší celky Divize a většina jeho kádru má i extraligových zkušeností na rozdávání. Sokoli se nicméně nebáli a Horňáka v brance hostí zasypávali jedním projektilem za druhým, jak jamrah v době kamenování. Netrvalo dlouho a svým oblázkem se trefil Pecha. Hosté se ovšem ukázali jako nemilosrdní a jakákoliv chyba Sokolů byla krutě potrestána. Ani Mrkos v brance domácích nedokázal svou Kaabu uhlídat a hosté vedli 2:1. Do konce třetiny se naštěstí podařilo seřídit miřidla Špačkovi, který utkání vynuloval. 

Trenér Vondra vybral o přestávce zřejmě ty správné ajáty, neboť míčky domácích směřovaly do sítě o něco častěji. Přesto však výsledek tlaku a nápaditosti domácích útoků neodpovídal. Již klasickou Achillovu patu domácích tvořil prostor před brankou, odkud se soupeř prosadil hned dvakrát a Benfika tak musela hájit hubené vedení 4:3.

Vinohradské minarety se v třetí části nejprve zachvěly třikrát. Hostující střelci obdivuhodně nacházeli skulinky v Mrkosově výstroji a situace se zdála ztracenou. Přes předchozí nezdary se ovšem včas probral Saladin Vlk, aby vyhnal barrandovské ze sokolské Svaté země. Jeho dvě trefy v průběhu tří minut zažehly naděje domácích na prodloužení a při troše štěstí i na výhru v normální hrací době. Sotva ale Vlčák hřiště opustil, změnil stav po rychlém rozehrání hostující Antůšek. Benfika ze sebe sice v posledních dvou minutách ždímala poslední zbytky sil, ovšem k vyrovnání ji nestačily ani tutovky – podlehla tak a musela se přinejmenším na den spokojit se druhou příčkou.

Věnováno obětem v redakci Charlie Hebdo. Většina muslimů nejsou vrahové! Buďme tolerantnější.

Je suis Charlie