„Zápasy juniorů byly značně ovlivněny malý počtem hráčů, kteří byli k dispozici. Možná že to byl ovšem důvod, proč hráči nepředváděli pouze individuální výkony, ale pracovali především jako tým. Kvalitou zápasy připomínaly spíše šachy, i přesto se podařilo vybojovat dvě vítězství,“ řekl na úvod Hovořák.

 

V prvním utkání Vinohradští zdolali rezervu Tatranu. „Soupeř zapojil do sestavy několik zkušených juniorských hráčů z G2 ligy juniorů a také několik šikovných mladších hráčů z 1. ligy dorostenců. Soupeř byl však natolik ‚ohromen‘ počtem našich hráčů na střídačce a kvalitou našeho rozcvičení, že tento zápas pojal velice nezodpovědně. Zápas jsme neodehráli špatně, ale při hře 5 na 5 jsme si vytvořili pouze minimum vyložených šancí, které hráči nezužitkovali. Proto jsem velmi rád, že se nám dařilo v tomto zápase trestat vyloučení soupeře vstřelenými brankami. Rozhodující gól v čase 44:59 jednoznačně dokumentuje průběh celého zápasu – naše štěstí a nezodpovědný přístup soupeře k tomuto zápasu,“ zhodnotil první vystoupení svého celku.

 

 

SKV pak uspělo i ve druhém duelu, tentokráte nadělili svému soupeři deset branek a zvítězili rozdílem třídy. „Kvalita zápasu byla jednoznačně dána počtem hráčů na obou stranách. Pro nás velice těžké utkání z pohledu psychiky. Soupeř sice neměl důslednou obranu,  nicméně po získání míčku se snažil o rychlý přechod do útoku a zakončení – pro hráče tedy velice nepříjemný soupeř. Jsem rád, že se hráči drželi alespoň částečně taktických pokynů, na jejichž základě se nám podařilo rozhodnout zápas již během první třetiny. Zbytek zápasu se dohrával. Mrzí mě, že hráči nevyužili naplno potenciál tohoto zápasu k posunutí svých florbalových dovedností, taktických znalostí a psychiky,“ dodal ke druhému duelu.

 

„Přesto hodnotím oba zápasy pozitivně, protože se hráčům podařilo překonat alespoň částečně překážky, se kterými máme dlouhodobě problém,“ shrnul své hodnocení Martin Hovořák.