Uplynulou sezonu jsi strávila ve Švýcarsku. Mohla bys ji zhodnotit z týmového pohledu?
„Před mým příchodem se Zug United zachránil v baráži v nejvyšší soutěži, a tak náším cílem do sezony bylo dostat se do play off. Konečnou osmou příčkou jsme tento cíl splnily a já si tak zahrála své první play off nejvyšší soutěže v kariéře. Bohužel jsme prohrály 0:3 na zápasy se čtvrtým týmem tabulky (Berner Oberland), takže sezona nám skončila velice brzy.“
Co tvé osobní výkony? Jak ses popasovala se švýcarskou nejvyšší soutěží?
„Určitě nebyly ideální. Ze začátku to pro mě byl trochu šok, přece jenom poprvé jsem hrála jinde než v SKV. Občas mi tam něco padlo, takže jsem ráda, že jsem nezůstala úplně bez bodu, ale žádná sláva to nebyla. Střílet jsem se stále nenaučila (směje se). Ale postupem času jsem si získávala i důvěru trenérů, takže jsem si hraní užívala každým zápasem víc a víc.“
Dokázala bys porovnat českou a švýcarskou ligu?
„První dojem je jasný: „chaos“. Běhá se nahoru, dolu, prostě pořád. Fyzička je tam základ, člověk nemusí být ani tak šikovný s florbalkou, pokud to dokáže uběhat. Takže pro mě to byla docela velká změna, neboť jsem za ty roky „zpohodlněla“ a naučila se běhat co nejméně to lze (směje se). Obecně mi přijde česká liga více techničtější a taková vyčkávací, tady uklidnit hru pár nahrávkami mezi beky bylo nereálné (tedy alespoň v Zugu). Ale troufám si říct, že je švýcarská liga o trochu lepší. Nejspíše je to i tím, že tam je pouze deset týmů, takže zápasy jsou vyrovnanější.“
Jaké podmínky jsi v Zugu našla?
„Nic extra to nebylo, přeci jenom jsem nešla do nějakého top týmu, ale vlastně do takových švýcarských Vinohrad. Díky tomu, že jsem přišla jako zahraniční hráč jenom na rok, tak jsem nemusela platit příspěvky a dostala jsem veškeré vybavení. Jinak ale nějaké speciální podmínky k dispozici úplně nebyly. Trénovaly jsme většinou ve školních halách, které však vždy měly super zázemí - velké šatny, ideální povrch a vždy i ozvučení. Na tréninky s hudbou budu ráda vzpomínat!“
Vzaly tě nové spoluhráčky v pohodě mezi sebe?
„Přiznám se, že toho jsem se asi bála nejvíce. Německy jsem neuměla, doufala jsem, že se naučím, což mi tak úplně nevyšlo, takže jsem se musela spoléhat na to, že holkám nebude vadit komunikace v angličtině. A musím říct, že holky byly ke mně od začátku hrozně milé. Na to, že jsem se za celou dobu nebyla schopná naučit německy, tak se ke mně chovaly suprově a můj pobyt tam mi jenom zlepšovaly. Také mi velice pomohlo, že tam byly se mnou další dvě češky, takže jsem si mohla občas pokecat i v češtině a případně poptat, když jsem něčemu nerozuměla (což bylo dost často). Takže Švýcarsko mi nejenom dalo nějakou tu zkušenost do života, ale i nové přátele ze všech koutů světa!“
Jak probíhala komunikace například během tréninků a porad?
„Komunikace s trenéry probíhala tak německo-anglicky. Většinou vše vysvětlovali v němčině a pokud to bylo opravdu důležité, tak to hned přeložili. Cvičení jsem zvládala pochopit pouze z tabulky a kdykoliv jsem něco nevěděla, tak mi buď trenéři, nebo spoluhráčky byli k dispozici.“
Holky SKV bojovaly o postup do extraligy, ale nakonec to nevyšlo. Jak moc jsi sledovala jejich boje v 1. lize a následné baráži?
„Jejich výsledky jsem sledovala po celou sezonu, dokonce jsem se na pár zápasů i zvládla podívat, když jsem byla v Praze na otočku. Takže jsem i na dálku zůstala věrným fanouškem (usmívá se).“
Jaký byl obecně život ve Švýcarsku? Zvykla sis rychle a je něco, co bys vyzdvihla?
„Pro mě to byl trochu skok. Z Prahy jsem se přestěhovala do vesnice o sto lidech, takže z velkoměsta do vesnice. Zvykla jsem si vcelku rychle, člověka ta příroda prostě dostane. To je určitě jedna z věcí, kterou bych vyzdvihla – výhledy na jezera a hory jen tak neomrzí. Jinak je tam vše dražší, což ale odpovídá vyšším mzdám. Snaží se mít většinu produktů švýcarských a ne z dovozu, což se mi velice líbilo. Čistota tam na vás září na každém rohu a to ani nemusí mít popelnice na třídění každých sto metrů (směje se). Hromadná doprava tam je sice drahá, ale na druhou stranu opravdu kvalitní a především spolehlivá. Je vidět, že jsou ve Švýcarsku přeci jenom o trochu napřed.“
Jaké jsou tvé plány teď? Budeš nadále působit v SKV?
„Přesně tak. Vrátím se zpět a doufám, že s holkami vybojujeme extraligu zpět!“