Na poslední turnaj elévů v letošní sezoně jsme vyrazili tak trošku jinak. Sraz měl celý tým na hlavním nádraží, kde nás někteří rodiče nechali v rukou trenéra, jiní si ale tuto akci nemohli nechat ujít.
V neděli hráli naši elévové v Kutné Hoře. Ani brzké vstávání nevzalo skvělé partě chuť k výhře
A tak jsme nastoupili plní sil a odhodlání k prvnímu zápasu. Ten se nám povedl, naše hra měla rychlost i potřebné kombinace. Posila v podobě trenéra Luďka nám přinesla další inspirace ke zdokonalení naší hry. A to jak individuálně, tak i týmově. Hráčky a hráči si pak v dalších třech zápasech zkoušeli výhody obranných pozic před bránou a zejména pohybu na hřišti.
Ne vždy byly nápady efektivní a ne pokaždé se gólové situace povedlo proměnit. A tak se kvůli tomu i kvůli laciným, a přiznejme si - také náhodným gólům, tu a tam objevilo naštvání. Tým občas působil rozčarovaně. Vlna zklamání byla znát i v kabině. Přemohli jsme to zhodnocením hry, přesným pojmenováním chyb a zejména nastavením herní taktiky.
Početná skupina fanoušků pak mohla ocenit naši statečnost, bojovnost a zejména týmový herní projev.