Historie

Začátky

Trénovat se začalo v tělocvičně ZJŠ Lupáčova se souhlasem jejího ředitele ing. Milana Hausnera. Ten ji pronajal partě kolem Ivana Čuláka, který zde tehdy učil, bezplatně, čímž pomohl v těžkých začátcích. Tělocvična ovšem měla žalostně malé rozměry (16 x 9 metrů). S nápadem založit florbalový klub a přihlásit se do soutěže přišel jako první Michal Mirgos. Tři zakládající členové (Michal Mirgos, Mgr. Ivan Čulák a Václav Mikšátko) založili jádro klubu z žáků devátého ročníku školy. K nim postupem času přibylo několik dalších hráčů. Před definitivním rozhodnutím vstoupit do florbalové ligy si chtěli hoši z Lupáčovky ověřit svoje kvality, a proto sehráli několik přátelských utkání s týmy Gymnázium Sladkovského, Astra Praha a Vorms Praha. Výsledky byly příznivé a vedly ke konečnému rozhodnutí přihlásit se do soutěže.

Vstup do ligy a první sezony

Nejdřív bylo třeba vymyslet název. Zakládající členové se rozhodli pro HC Lupáčova Coyotes. Lupáčova - podle ulice na Žižkově, sídla ZŠ, kde pracovali dva zakládající členové (Čulák a Mikšátko). Coyotes - podle zvuků, které vydával při tréninku Michal Mirgos. A protože přihlášku do soutěže vyřizoval právě on, na začátek názvu vložil HC (Hockey Club). Sám hrál pozemní hokej, a tak nedělal rozdíl mezi pozemákem, hokejem a florbalem. Mezi tehdejší partou bylo několik fanoušků hokejistů Litvínova. Proto se žlutá a černá staly klubovými barvami. Byly objednány nové dresy a čekalo se na začátek sezony.

Před prvním ligovým zápasem mužstvo nemělo florbalky, které by vyhovovaly pravidlům. Vašek Mikšátko tak zašel za ředitelem ZŠ Lupáčova, panem Hausnerem, a ten zakoupil první regulérní florbalky. První ligový zápas odehráli Coyotes 27. 9. 1997 v hale na Děkance. Prohráli s týmem FC Bourbon Praha B 5:8. Prvním ligovým střelcem se stal Petr Holubec, který rovněž ovládl tabulku střelců 4. ligy – divize západ II. Coyotes obsadili v lize 7. místo. Velkým úspěchem v premiérové sezoně rovněž bylo vítězství nad Kanonem Praha (tehdejší nováček 1. ligy) na turnaji ve Stodu.

V následujícím ročníku hráli Coyotes o záchranu a díky 10. místu si ji zajistili. O rok později už však přišel první sestup do tehdejší 2. pražské ligy. Kojoti sbírali alespoň turnajové úspěchy – stříbro a bronz na Zbraslav Freak Show (pod názvem 3. Nová Pražská Zima) a bronz na Cataniho poháru. Postup zahájili Coyotes v sezoně 2001/02, ve které si vybojovali účast v Pražské lize. O rok později přišel další postup, tentokrát do 3. ligy.

Stěhování na Vinohrady

Jak už jsme zmiňovali, tělocvična v ZŠ Lupáčova byla velmi malá. Tréninky se tak přesunuly na Lehovec. Sem se ovšem muselo dlouho cestovat, a tak nastalo poslední stěhování. Přechod do Riegrových sadů zařídil hráč Jindra Očenášek. Jako kluk chodil cvičit do Sokola a znal zde hodně lidí. A protože všichni chtěli trénovat ve velké hale, o přechodu bylo rozhodnuto. V sezoně 2003/04 došlo rovněž k přejmenování na současný název – TJ Sokol Královské Vinohrady.

Vinohradské rozrůstání

V roce 1998 bylo založeno družstvo juniorů. Byli to hráči, kteří pravidelně hráli i za muže. Mezi ně patřili například Líba Nigrin, Honza Řeřicha, Eda Piňos, Pavel Doubek, Martin Zima či Lukáš Horák (později hrál za Tatran). Pravidelně hráli na špici 2. ligy a bojovali o postup do 1. juniorské ligy. V roce 1999 vznikli starší žáci. Tady začínal například Viktor Vondra, Jakub Vrzák, Pavel Kantor, Filip Špůr a další. V roce 2000 mladší žáci (Viktor Filip, Adam Vejrych, Tomáš Smrkovský a nezapomenutelný kanonýr Ondra Balada) a elévové (Marek Zima, Vítek Neuman, Jakub Šindelář, Bolek Kytka, Lukáš Bauer – dnes brankář Mladé Boleslavi). Dorostenci v roce 2004. Muži B vznikli v roce 2001, muži C v roce 2004. V roce 2001 vzniklo i družstvo žákyň. Začínaly v něm hráčky jako například Petra Batíková, Hanka Vejborná, Katka Dvořáková a další. Juniorky máme od roku 2002 a dorostenky od roku 2009.

Postup do extraligy

V sezoně 2003/04, ve které došlo k přejmenování, se Sokolu podařilo postoupit do druhé ligy. SKV vedl ve druhé lize Roman Zwiefelhofer. I díky jeho skvělé práci se Vinohradští zlepšovali, leč v půlce sezony musel Zwiefelhofer trenérskou židli ze zdravotních důvodů opustit. Na jeho činnost navázali Tomáš Skřont a po něm Venca Hudeček a Vinohrady to po dvou letech ve druhé nejvyšší soutěži dotáhli až do finále play off, ve kterém proti FBC Vikings Kopřivnice vybojovali historický postup do extraligy! Potvrdilo se však, že extraliga je výkonnostně o hodně výše a Vinohrady tak po jednom roce opět putovaly zpátky do druhé nejvyšší soutěže. Ve stejné sezoně, ve které hrálo SKV extraligu, se Petr Veselý, tehdejší opora áčka, zúčastnil akademického mistrovství světa ve Švýcarsku. Vinohrady vedl v extralize Václav Hudeček, po něm mužstvo převzal Miroslav Hladík, jenž působil i u mládeže, a tým v několika zápasech play down vedl i Luděk Beneš. V létě po sestupu z extraligy muži SKV dosáhli na další historickou metu, když na tradičním Czech Open vybojovali bronz.

Boj o návrat

Od sestupu z extraligy se SKV každý rok snažilo o návrat. Hned v první sezoně po sestupu Vinohrady obsadily druhé místo v základní části a sehrály pak krásnou semifinálovou sérii se Spartou, kterou však v prodloužení pátého utkání prohrály. Podrobnější statistický přehled o historii SKV do roku 2009 můžete najít ZDE. V sezoně 2009/10 později byli Vinohradští po základní části dokonce první, leč vyřazení přišlo už ve čtvrtfinále. Stejný výsledek zopakovalo SKV ve vyřazovací části i rok poté. Zatím největší trable čekaly na mužstvo trenéra Michala Pazdery, který k týmu přišel v polovině sezony 20010/11 a následně ho vedl společně s Vilémem Svobodou a Luďkem Pokorným. Jejich svěřenci skončili jen těsně za hranicí play off. V následném play down Vinohrady nejprve třikrát porazily Jablonec a následně si musely poradit ještě s budějovickými Štíry. To ovšem nebylo nic jednoduchého, sérii rozhodl až Líba Nigrin v prodloužení rozhodujícího pátého zápasu, a tak si Vinohrady s velkou dávkou štěstí v zápase, ve kterém před třetí třetinou prohrávali už 1:4, zajistily záchranu v první lize.

O rok později bylo počínání SKV lepší. Vinohrady se pohybovaly v první polovině tabulky, ale po posledním kole z toho bylo až páté místo. I tak se ale sokolům podařilo vyřadit favorizované Znojmo a SKV si tak zopakovalo semifinálovou sérii se Spartou. Opět došlo na pátý zápas, sérii celkově navštívilo neuvěřitelných 1731 diváků (průměr na zápas 346 diváků), bohužel i tentokrát však semifinále ovládla Sparta, která následně opět slavila postup do extraligy.

Sezona 2012/13 byla z pohledu SKV rozpačitá. Sokolové jen tak tak postoupili do play off, když si účast ve vyřazovací části zajistili až v posledním kole na půdě Paskova. O to lepší však byl vstup do play off. Vinohradští vyřadili ambiciózní Českou Lípu, stopku jim ovšem vystavili ex-extraligové Pardubice a opět to bylo v semifinále. Michal Pazdera však v klubu odvedl skvělou práci, posunul A tým mužů na profesionálnější úroveň a po ročníku 2012/13 předal žezlo svému bratru Janovi, který naposledy vedl SSK Future.

Je rovněž důležité zmínit, že po sestupu z extraligy se do čela klubu místo zakladatele Ivana Čuláka postavil Pavel Jírů, jenž měl rovněž na starosti klubové vybavení od značek Canadien a Exel. V roce 2011 byl do funkce prezidenta SKV zvolen Luděk Pokorný, jenž klubu šéfuje až dodnes. V létě 2013 SKV změnilo svého florbalového partnera a podepsalo smlouvu s prodejnou Jednadvacítka, která se tak stala dodavatelem florbalového vybavení.

Vytoužený postup a záchrana

Jan Pazdera vyhlásil před svou premiérovou sezonou v SKV tři cíle - zvítězit na Czech Open, projít až do semifinále Poháru ČFbU a postoupit do extraligy. První cíl jeho svěřenci splnili, ve finále amatérské kategorie Czech Open zdolali po samostatných nájezdech Mladou Boleslavi a oslavili historický úspěch klubu. V poháru jim bohužel předčasně vystavil stopku extraligový Liberec. Vinohrady ale pár minut před koncem osmifinále vedly, o vítězství však přišly v samotném závěru.

Všechny fanoušky klubu však jistě potěšil jiný úspěch. SKV se po osmi letech vrátilo do extraligy. V základní části si Vinohradští zkomplikovali několika zbytečnými porážky situaci a obsadili nakonec 4. místo. Ve čtvrtfinále na ně čekalo silné Znojmo. Vinohrady už stály na pokraji útesu, byly jeden zápas od vyřazení, nakonec však dokázaly mečbol odvrátit a v pátém utkání na domácí půdě zvítězily 6:5. V semifinále narazily na Českou Lípu, kterou vedl Michal Pazdera, bratr vinohradského kouče a bývalý trenér SKV. Vinohrady se opět dostaly do svízelných potíží. Opět balancovaly nad propastí, ale díky famóznímu obratu ve čtvrtém zápase si vynutily rozhodující páté utkání. V něm sokolové zvítězili na půdě soupeře 10:5 a postoupili do finále.

V něm už to takové drama nebylo. Vinohrady ovládly všechna tři utkání, v tom prvním zvítězily díky brance Michala Dolejše deset vteřin před koncem. Druhý duel svěřenci Jana Pazdery vyhráli 6:2 a ve třetím triumfovali po výsledku 6:1. Třetí výhra znamenala jediné - návrat do nejvyšší soutěže, který doprovázely mohutné oslavy. Klíčový zápas sledovalo v zaplněné Rieger aréně 340 skvělých fanoušků.

Jan Pazdera pak chtěl splnit v sezoně 2014/15 nelehký úkol. Vinohradský tým chtěl v nejvyšší soutěži udržet. Vinohrady v základní části sebraly body Otrokovicím, Brnu, Liberci a také Spartě, obsadily poslední příčku a v 1. kole play down proti Pardubicím neuspěly. Jenže pak přišla vítězná jízda. Tým z Riegrových sadů nejprve vyřadil Liberec a poslal ho do 1. ligy. V následné baráži porazil suverénně kunratický Start98 3:0 na zápasy a rok po postupu oslavil také záchranu v elitní soutěži.

O rok později se po odchodu Jana Pazdery do Mladé Boleslavi pokoušel o záchranu také jeho dosavadní asistent Martin Hovořák. V základní části Vinohrady opět zaskočily několik soupeřů. Na domácí půdě například porazily pozdějšího superfinalistu Vítkovice, dále Spartu a dvakrát Litvínov. Na víc než na 11. příčku v tabulce to však nestačilo. V play down Vinohradští nejprve padli s Pardubicemi, následně ale v sedmizápasové bitvě zdolali Litvínov. Scénář z předešlého ročníku se však neopakoval. V baráži sokolové narazili na silné Kladno, které ovládlo všechny tři zápasy a SKV se tak po dvouletém účinkování v nejvyšší soutěži vrátilo zpátky do 1. ligy.

Další návrat do nejvyšší soutěže a premiérový postup do play off

Dvě sezony pak sokolové strávili v 1. lize. V té první pokračoval ve své práci u mužstva kouč Martin Hovořák. Vinohradští se s play off rozloučili ve čtvrtfinále, kde jim stopku vystavilo Hattrick Brno. V nádcházejícím ročníku se na trenérskou židli po čtyřech letech vrátil Michal Pazdera. Vinohradský tým absolvoval parádní jízdu. Do play off sice postoupil až ze sedmé příčky, v play off ale zaskočil postupně ambiciózní Karlovy Vary, Black Angels i havířovské Torpedo.

Po dvou letech se tedy uskutečnil návrat do nejvyšší soutěže. A co víc, sokolům se podařilo příslušnost v superlize v sezoně 2018/19 udržet. V 1. kole play down Vinohradští porazili v rozhodujícím sedmém zápase Znojmo. Následující sezonu mužstvo po Michalu Pazderovi, který se s trénováním z vlastní vůle rozloučil, převzali Michal Kotlas a David Bouša.

Bývalí úspěšní hráči Chodova se společně se svým týmem postarali o historický úspěch SKV! Vinohradští v základní části nasbírali 31 bodů, jedenáctkrát odcházeli ze zápasu vítězně a díky závěrečnému triumfu v České Lípě vybojovali premiérový postup do superligového play off. Skvělý počin! Ve čtvrtfinále se sokolové utkali se suverénem sezony 2019/20 Mladou Boleslaví a úvodní dva duely prohráli. Série už se však bohužel do Rieger arény nepřesunula, neboť svět včetně sportu ochromila pandemie koronaviru, která předčasně ukončila sezonu.

Stejné trenérské duo vedlo SKV i v nadcházejících dvou letech. Covid značně ovlivnil i sezonu 2020/21, přesto se však základní část elitní soutěže odehrála. Vinohradští skončili na předposlední 13. příčce a mířili do play down. To se nakonec neuskutečnilo, protože soutěžní ročník v 1. lize nebyl dokončen. SKV tak slavilo setrvání mezi elitou bez boje. O rok později už to bylo po boji. Sokolové opět skončili třináctí a v 1. kole play down přetlačili Pardubice 4:2 na zápasy. Následovaly oslavy udržení a loučení s trenéry Kotlasem a Boušou.

Před sezonou 2022/23 mužstvo převzal nově složený trenérský tým Jan Kapucián & Miroslav Purkrábek. Došlo k dalšímu velkému omlazení kádru. Tým celou druhou polovinou základní části balancoval na hraně předkola play off a nakonec díky výsledkům z posledních kol se propracoval na kýženou desátou příčku, která mu vynesla postup do vyřazovací části. V předkola následně SKV zaskočilo favorizovanou Ostravu a zajistilo si čtvrtfinálový souboj se suverénem základní části Tatranem. Série skončila jednoznačně ve prospěch Střešovic, přesto se dá ročník 2022/23 hodnotit jako velmi zdařilý. A podobně můžeme hovořit o nadcházejícím ročníku. Vinohrady se opět těsně protlačily do předkola, v něm ovšem nestačili na Liberec.

Vzestup ženské kategorie

Ženský tým byl založen v roce 2005, kdy se zúčastnil Poháru ČFbU. Během ročníku 2006/07 už byl řádně přihlášen do druhé ligy, ve které působil až do sezony 2011/12. Ženy vedli Jindra Očenášek a Pavel Jírů. Později k ženské kategorii přišel Petr Jirges a Marek Střída.

V sezoně 2011/12 si ženy vybojovaly postup do první ligy. První turnaje naznačily, že by SKV mohlo uhrát slušný výsledek. Jenže později se ukázalo, že Vinohrady jsou skutečným favoritem na postup do extraligy. SKV obsadilo čtvrtou příčku, a jelikož před ním skončily pouze rezervní týmy, zajistilo si účast ve finále 1. ligy proti brněnským Bulldogs. Série hraná na dva vítězné zápasy začala lépe pro Pražanky. Pak se zápasy přesunuly do Brna, buldočky srovnaly, rozhodující zápas však ovládly Vinohrady a postupové radosti mohly začít. Ženy SKV si tak vybojovaly účast v extralize!

A o rok později si příslušnost v nejvyšší soutěži zachovaly. Do týmu během roku přišly dvě velké posily - bývalé reprezentační kapitánky Zuzana Macurová a Magdalena Kotíková. Druhá jmenovaná se zapojila i do práce realizačního týmu a tým trenérů Viléma Svobody a Petra Jirgese vybojoval v 1. kole play down proti Ostravě záchranu. Sérii ovládl 3:1, když ve čtvrtém duelu zvítězil po samostatných nájezdech. Ten rozhodující proměnila právě Magdalena Kotíková, bronzová medailistka z mistrovství světa.

Áčko žen záchranu vybojovalo i v následujících třech letech. Před sezonou 2014/15 tým převzala Magdalena Kotíková, která se stala hrající trenérkou. Sokol zaznamenal během základní části dvě vítězství a skončil na poslední příčce. V 1. kole play down ještě neuspěl, s Elite prohrál 0:4 na zápasy, v následné baráži s prvoligovými Panthers už však Vinohrady zvítězily, sérii ovládly 3:1 a podruhé v řadě se mohly radovat z udržení extraligové příslušnosti.

Do třetice všeho dobrého přišla záchrana i v roce 2016. Družstvo koučovali Vilém Svoboda, Boleslav Kytka a Pavel Doubek a po vítězné sérii 1. kola play down s Olomoucí slavili záchranu. Rok poté stejní trenéři (bez Viléma Svobody) dovedli tým k udržení po zdolání Elite. Vinohrady tak mohly vstoupit do své páté extraligové sezony. Ta se bohužel na nějaký čas stala tou poslední, jelikož v sezoně 2017/18 nastal první sestup. Ladies padly v 1. kole s Olomoucí, i v tom 2. s Židenicemi a po pěti krásných sezonách strávených na vrcholu je čekala výzva v podobě 1. ligy.

V nadcházejících šesti letech po sestupu se vytoužený návrat mezi elitu nekonal. V sezoně 2018/19 ženské áčko ovládlo základní část 1. ligy a došlo až do finále. V něm ale padlo s Bulldogs Brno a v následné baráži nestačilo na Židenice. Také v sezoně 2019/20 svěřenkyně Jonáše Sigla propluly základní částí bez větších obtíží a obsadily druhou příčku, ze které s ambicemi vstupovaly do play off. Vyřazovací část i nadcházející sezonu ovšem ochromila pandemie koronaviru, jež zasáhla celý svět. V letech 2022, 2023 a 2024 se sice Ladies propracovaly do prvoligového play off, do závěrečných bojů se však nedostaly, a tak je ve druhé nejvyšší soutěži čeká sedmý rok v řadě.