Končící trenér dorostenců Marek Paštika: Kluci mají touhu se společně zlepšovat

24. 4. 2024

Dorostenci

9 minut čtení

V minulé sezoně se podílel na vedení juniorů v nejvyšší soutěži, v té aktuální vedl pro změnu dorostence. Nyní se však mládežnický trenér a odchovanec SKV Marek Paštika rozhodl si dát minimálně na čas od trénování pauzu. V bilančním rozhovoru nicméně byl prostor se za uplynulými dvěma roky ohlédnout, zhodnotit, co se povedlo a co ne, a promluvit o zajímavé práci mládežnického kouče.

Jak bys zhodnotil letošní sezonu z pohledu dorostenců? Ať už výsledkově, herně či posunem hráčů.
„Před letošní sezonou jsme si s kluky vytyčili nějaké cíle, které se nám až na ten jeden nejdůležitější povedlo splnit. Z toho vyplývají i smíšené pocity, jež z této sezony mám. Když bych neřešil samotný výsledek naší sezony, tak jsem s průběhem celého roku spokojen, jelikož se nám povedlo A tým dorostenců stabilizovat oproti minulému roku. V tomto ročníku jsme měli vybudovanou kostru, která se držela naprostou většinu sezony a díky tomu jsme se mohli soustředit na rozvoj naší hry, která postupně gradovala. Kromě A týmu jsme měli přihlášený i B tým ve třetí lize, jenž se zhostil své první sezony s přehledem, když se nám podařilo celkem suverénně ligu vyhrát s nejvyšším počtem vstřelených a zároveň nejmenším počtem inkasovaných gólů.“

S čím jste vůbec do sezony v 1. dorostenecké lize šli?
„Do sezony jsme šli primárně se třemi cíli, kterými byly postup na mistrovství České republiky dorostenců, vítězství B týmu ve své lize a zapojení co největšího počtu hráčů dorosteneckého věku do juniorského týmu. Až na prvně jmenovaný cíl jsme splnili vše, co jsme si před sezonou stanovili, ale jako trenéři jsme pyšní i na naše představení v play off nejvyšší dorostenecké ligy, které sice neskončilo tak, jak jsme s kluky doufali, ale rozhodně se zpětně nemáme za co stydět. Ve finální části sezony jsme posunuli naše výkony zase o level výš a dokázali za výborné atmosféry fandících rodičů, hráčů superligového A týmu i fanoušků soupeře nejprve po suverénním výkonu vyřadit Olymp a následně sehrát i vyrovnanou partii s favorizovaným Libercem.“

Mají hráči potenciál, pokud na sobě budou pracovat, stát se florbalisty i třeba pro vrcholový florbal? Jak to vidíš?
„V této skupině hráčů je plno šikovných kluků s velkým potenciálem, ale nejvíce bych chtěl ocenit jednu vlastnost, a to touhu se společně zlepšovat. Právě díky tomuto věřím, že plno z nich se může stát florbalisty minimálně na superligové úrovni. Mým snem je vidět celou lajnu ze současného dorosteneckého týmu v superligovém áčku hrát společně. Doufám ale, že i kluci, kteří třeba na tuto metu nedosáhnou, florbal nezavrhnou a budou na jakékoliv úrovni pokračovat s hraním, třeba i se mnou v nižší soutěži.“

To byly otázky k uplynulé sezoně. Ty ale nyní jako kouč končíš. Jak bys zhodnotil svou dosavadní trenérskou dráhu, ve které jsi během dvou let trénoval jak juniory v nejvyšší soutěži, tak dorostence?
„Za dva a půl roku, co jsem byl u trénování, jsem zažil florbalově opravdu hodně. Od starších žáků jsem se přes dorost a juniory dostal až k několika zápasům u superligového týmu. Tedy za docela krátkou dobu jsem se setkal s florbalem v různých kategoriích, v různých částech republiky, i mimo republiku, a také i s různými styly a přístupy k florbalu, což mi poskytlo příležitost udělat si o florbale docela široký obrázek. Toto je jedna ze dvou věcí, které si za tu dobu vážím nejvíce. Tou druhou je spolupráce s ostatními trenéry a hlavně hráči, kterých si vážím jak po florbalové, tak po lidské stránce a doufám, že se budeme nějakou formou potkávat i dále.“

Máš trenérský vzor? Nebo kde jsi bral inspiraci pro trénink a koučování?
„Vzhledem k tomu, že jsem nikdy nebyl asistentem nějakého trenéra, od kterého bych se mohl učit, tak většina mých florbalových znalostí pochází z vlastních hráčských zkušeností a dále z toho, že jsem sledoval ostatní týmy, jak na té nejvyšší úrovni, tak ale i soupeře na mládežnických ligových či letních turnajích, které jsme potkávali. A z těchto informací jsem si udělal svou vlastní představu, jak bych chtěl, aby se můj tým prezentoval. A kdybych měl vybrat nějaký trenérský vzor, tak bych určitě zvolil fotbalového trenéra Pepa Guardiolu, který všude, kde byl, tak byl úspěšný svým vlastním stylem hry, kterému i přes chvilkové neúspěchy věří, a ukazuje se, že to nakonec nese ovoce.“

Jaký styl florbalu je ti blízky a co ses snažil svým svěřencům předat?
„Jako velkému fanouškovi Barcelony je mi sympatická hra na balonku, což v sobě zahrnuje podstatu naší hry, kdy jsme se snažili kontrolovat hru s míčkem, vytvářet si připravené střelecké příležitosti a po ztrátě vyvinout co největší tlak na soupeře, abychom se k balonku dostali co nejdříve zpět. Je však jasné, že nemůžeme za každých okolností praktikovat pouze tento styl hry, což dokazují i některé zápasy, ve kterých jsme se uměli stáhnout do pevného obranného bloku a hrozit také z chyb soupeře.“

Můžeš osvětlit, proč nyní končíš a čemu se budeš nadále věnovat?
„Důvodů pro konec je samozřejmě více, ale primárně je to kvůli kariérním ambicím, které mám v současné době asi na jiném místě než na florbalových palubovkách a už v této sezoně pro mě nebylo jednoduché skloubit studium na právech, práci a trénování. Proto jsem se musel rozhodnout pro vyčlenění jedné z těchto aktivit a bohužel po nějakém vlastním vyhodnocení to vyšlo na florbal.“

V SKV jsi florbalově vyrostl, stal ses také hráčem A týmu a později trenérem. Co pro tebe SKV znamená?
„SKV pro mě znamená hodně, jelikož jsem tam florbalově i lidsky vyrostl a seznámil se se skvělými lidmi, se kterými, doufám, budu v kontaktu i nadále po svém konci. Na závěr bych asi dodal, že ačkoli jsem k fungování SKV občas kritický, tak si vážím práce všech, kteří se podílí na procesu fungování klubu nebo jednotlivých kategorií, a doufám, že právě díky těmto zapáleným lidem se bude SKV jen posouvat nahoru.“

Pohled sportovního ředitele Martina Hovořáka:

„Marek Paštika nastoupil do role trenéra těsně před začátkem sezony 2022/2023 k družstvům dorostu a juniorů. Především u juniorů to pro něj byla velice náročná pozice, protože byl jako trenér nováček u družstva v celostátní kategorii, navíc nastoupil krátce před začátkem soutěže. Myslím si, že i za pomoci dalších zkušených trenérů (např. Vilase - Vilém Svoboda) a dalších se Marek této role zhostil velmi dobře a s juniory odtrénoval sezonu s velice solidními výsledky. V případě dorostenců to byla naopak velmi náročná sezona s mladým kádrem, který se musel ‚otrkat‘ a nabrat zkušenosti. Myslím si, že díky těmto zkušenostem Marek získal dobré předpoklady pro sezonu 2023/2024, ve které bylo cílem zaútočit s týmem dorostenců na pozice zajišťující účast v závěrečném play off turnaji 1. ligy dorostenců. Výsledek ročníku cíl nenaplnil, nicméně i přesto si myslím, že hráči pod vedením Marka a Pepy Němečka udělali další kus práce.

Mrzí mě, že Marek odchází z trenérské struktury SKV, neboť se prezentoval jako velmi pracovitý trenér, kterému se navíc povedlo rozšířit řady hráčů SKV o další talentované hráče z okolí, se kterými oddíl může do budoucna pracovat. Za celé ty dva roky Markovi patří velký dík za odvedenou práci a také za její úroveň, kterou držel jako trenérský nováček nad očekávání vysoko. Věřím, že až bude mít Marek možnost přeskládat své časové priority, k trenérské činnosti se v SKV vrátí. Do té doby jemu za celé SKV přeji mnoho zdaru v osobním i pracovním životě a budeme rádi, pokud se občas ukáže v roli fanouška na utkáních svých bývalých svěřenců.“

Instagram

SKV Florbal

Společně K Vítězství

Začali jsme v partě kamarádů a malé tělocvičně o pár metrech. Postupem času se z nás stal velký klub, hrající elitní soutěže - Superligu mužů a 1. ligu žen.
Přesto jsme si však zvládli uchovat to nejdůležitější - rodinnou atmosféru a unikátní duch SKV.

Naším domovem je sportovní areál Sokola Vinohrady v samém centru Prahy. Místo s nesmazatelnou historií. Jsme hrdí, že jako součást Sokola můžeme psát její další kapitoly.