K týmu jste přišli v průběhu sezony. Jaké byly okolnosti vašeho příchodu a co jste si na začátku vytyčili jako cíl?
„K ženskému áčku jsme byli s Bolkem převeleni našim šéftrenérem Jonášem Siglem, který společně s Tomášem Peckou cítil, že tým potřebuje nový impuls. Tomáš před námi odvedl dobrou práci, naším cílem bylo zvednout produktivitu a aplikovat určité věci z herního systému, který máme nastavený v celé dívčí složce. V základní části se to povedlo, těsná prohry se Strašecím a Kutnou Horou nás bohužel poslaly do play off pavouka na, pro nás asi, nejtěžší cestu.“

Následně jste zažili úspěšnou sérii zápasů, prohry přišly až ke konci. Jak tedy hodnotíte zbytek základní části?
„Teď zpětně to bylo hodně fajn. Lauf z prvních zápasů nás držel pořád na dostřel první trojky, teoreticky druhého místa po základní části, pak by i to play off vypadalo jinak. Na kdyby se ale nehraje a my si upřímně dávali cíle pouze na základní část, ve které jsme chtěli zlepšit útočnou fázi, být nebezpečnější a produktivnější. Díky minitabulce vzájemných zápasů i změně předpisu soutěže v průběhu sezony jsme dostali krásnou možnost postavit se našim největším rivalům z Prahy.“

V úvodu play off jste v dramatické sérii přešly přes Spartu. Co nakonec podle tebe převážilo osmifinále na vaší stranu?
„Se Spartou, která byla kvalitním soupeřem, rozhodovala naše produktivita a to, že jsme byli jako tým správně nastavení v hlavách. Každé jedno střídání naplno, nevypustit žádný souboj, připravit se na odskočenou soupeřovu první lajnu a hrát jednoduše. Fungovalo to. Zároveň, zrovna proti tomuhle soupeři jsme měli o motivaci postaráno a holky odvedly maximum.“

Pak jste čelili vítězi základní části. V čem vás Prague Tigers Nehvizdy nejvíce předčili?
„Nehvizdy už před dvěma lety vyhlásily útok na postup do extraligy. Od té doby dělají všechny kroky tak, aby uspěly. A já věřím, že letos to zvládnou. V sérii rozhodla určitě neoddiskutovatelná kvalita a zkušenosti soupeře, které proti nám dokázal rozdělit do všech tří lajn, na něž hrál. My jsme tahali za kratší konec. Upřímně, pro nás byl třetí zápas se Spartou takové malé ‚superfinále‘ a přišlo mi, že jsme i díky takovému nějakému uspokojení z postupu měli v prvním zápase čtvrtfinále přílišný respekt.“

Odveta už ale byla o něco lepší, že?
„Ve druhém zápase jsme vytasili drápy, šli do války a nechali na hřišti úplně všechno. Velký kredit slečnám, jak k zápasu přistoupily a jak se rvaly o prodloužení série. Bylo by krásné být prvním týmem, který by letos Tigers porazil, ale s jedním gólem se to dělá těžko. Avšak věřím, že jsme byli kvalitním soupeřem, a hlavně, že takovéto zápasy v play off posunou především naše mladší hráčky zase o kus dál jak herně, tak v hlavách.“

Jak se ti vůbec spolupracovalo s hlavním trenérem Bolkem Kytkou, potažmo s celým realizačním týmem?
„S Bólou, Šimonem, Matoušem i Tomášem jsme kamarádi, spolupráce fungovala na super úrovni. Nemáme problém si říct, že něco nefunguje. Každý měl odpovědnost za určitý aspekt hry a každý se snažil udělat maximum pro to, aby byl tým úspěšný. Snad se nám to povedlo.“

Jaký je teď výhled do dalšího ročníku? V jakém rozpoložení se tým před další sezonou nachází?
„V pátek si s týmem sedneme a uzavřeme sezonu. Po superfinále jsme domluvení s trenéry celé ženské složky na meetingu, kde Sigy vytáhne všechny králíky z klobouku a dozvíme se, kdo bude příští rok trénovat a co.  Pokud byla naše mise s kluky úspěšná, neskončí letos žádná ze slečen a zkusí si ještě s tímhle týmem příští rok semifinále urvat. Věřím, že na to ten tým má.“